Emma v Brdech

9. března 2008 v 11:22 | Petr Šnajdr |  Hřebeny
Vichřice Emma se prohnala napříč Českou republikou. V nárazech dosahovala přes 110 km a na hřebenech hor až 160 km. Je paradoxem, že se tak stalo v podstatě rok po té co jsem začal jezdit napříč přírodou na kole a to v době, kdy se Českem prohnala jiná vichřice - Kyrill. Vzpomínám si na nově bzniklé louky plné popadaných stromů, na zničený les, ale v Brdech na pohled ne větší škody. Proto jsem byl zvědav jak se hory srovnaly tentokráte s Emmou.

Cestou jsem neviděl příliš spadlých stromů, ale hromady metrového dříví podél cest dávaly tušit, že ještě nedávno to tu mohlo vypadat jinak. Les sice působil místy světleji než běžně, ale na druhou stranu to tak je na jaře vždy i bez vichřice. Cestou jsme přemýšlel kam zamířít. Zvítězil Hvíždinec - oblíbená skalní vyhlídka nad Řevnicemi.
Hvížinec má moc krásný kolorit tvořený borovicemi, které tu prorůstají skálu. Vytváří moc krásné zatiší nad výhledem na Řevnice a klikatící se Berounku. S trochou obav jsem čekal jak toto místo si s Emmou poradilo a zdali je vichřice "neupravila" tak jako asi před rokem nebo dvěma na Plešivci "vyčistila" Čertovu kazatelnu. Holt soliterně rostoucí stromy to mají někdy těžké, ale vyvrátit borovici zase není jen tak. Na Plešivci ji bohužel vítr prostě a jednoduše zlomil.
Hvíždinec se zdál být v pořádku. Cestou zpět jsem to vzal přes rozcestí U červeného kříže a moc napadaných stromů jsem nepotkal - lesní správa stačila zasáhnout a velkou část lesa vyčistit. Musím před nimi smeknout čepicí, tedy mít nějakou. Druhou stranou je, že díky tomu jsou i jinak celkem velmi dobré cesty plné bahna naneseného těžkou lesní technikou. Do léta to snad zmizí přirozenou cestou. Ještě že mám crosscountry kolo a i tak to nezůstalo bez následků.
Velmi brzy jsem mohl směle zvolat "kde jsou moje blatníky" stejně jako pan Svěrák ve filmu Obecní škola. No tak strašné to zas nebylo, ale kolo bylo od bláta opravdu řádně zasviněné a já ho měl až v obličeji.
A jen tak stranou: na Hvíždinci je nový deník, ale vypadá jako by tu byl snad už desítky let. Starý, omšelý, zažloutlé vypadávající listy. Zkoušel jsem ho vyfotit, ale vždy když jsem ho položil, fouknul vítr a já měl co dělat aby se mi nerozletěl do krajiny. Nakonec to rozložení listů na fotce zakrývá jeden nepříjemný fakt: ten list nalevo "leží ve vzduchu". Chytil jsme ho až o metr dál.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama