Březen 2008

Výprava za květem kapradí na Velký pátek

23. března 2008 v 18:09 | Petr Šnajdr |  Hřebeny
I když měsíc by měl být v úplňku, jsou Hřebeny zahaleny tmou a cestou klopýtáme spíše po paměti. Les se zdá být stále temnější a temnější, když tu mezi stromy se objeví průsek zalitý jasným světlem. Jako by tu daleko od civilizace někdo rozsvítil reflektory, ale tím směrem není žádná vesnice, jen hustý les, rokliny a mokřady. Je Velký pátek, den kdy se dějí zázraky a země má magickou sílu. Otevírá se, aby ukázala své poklady. Nad nimi lze prý spatřit světýlka nebo zlaté květy kapradí. Pomalu se blížíme okolní temnotou k cíli, ale nedává to vůbec smysl. Na to, že v nočních Brdech potkáváme běžně divoká prasata jsem si již zvykl, ale pro něco takového nenacházím žádné logické vysvětlení.

Zaniklý statek s pohnutou historií zapomenutý ve skalách

21. března 2008 v 22:31 | Petr Šnajdr |  Ostatní
Tak to byl zase jednou výlet mimo Brdské pohoří. Nedaleko Drábských světniček na náhorní plošině Hrada stávalo kdysi stejnojmenné slovanské hradiště. Po něm, stejně jako po osídlení z mladšího paeolitu, osídlení lidí s keramikou nálevkových pohárů či lidu popelnicových polí, tu najdete pramálo. Když však vydržíte a podél nádherných výhledů s pískovcových stěn se vydáte dále na Klamornu, narazíte na místo, které jako by sem nepatřilo - zaniklý statek se slavnou a také pohnutou historií.

Vltavské vyhlídky pod Cukrákem

21. března 2008 v 21:55 | Petr Šnajdr |  Hřebeny
Cukrák znají asi všichni kdo, kdy vyrazili z Prahy na jih. Asi každý ví, že tudy silnice na Strakonice a od roku 1961 je zdejší dominantou televizní vysílač, ale málokdo tuší, že zdejší vrch se ve skutečnosti jmenuje Kopanina a je severní částí Brd. Pokud půjdete na západ ku Černošicím, narazíte na bájný Kazín a na východě zase strmé svahy jílovišťského hřebene nad korytem Vltavy s vyhlídkou na Vrané nad Vltavou. Ale ještě méně lidí tuší, že nedaleko odtud, na vyhlídce Kazatelna nedaleko Trnové, hledal inspiraci pro svoji operu Fidlovačka slavný to hudební skladatel a dirigent Stavovského divadla - František Škroup. Z ní se pak závěrečná část stala českou hymnou.

Psané skály - ztracené útočiště Českých bratří

12. března 2008 v 11:39 | Petr Šnajdr
Tam kde Slapská přehrada již téměř končí, u míst kde po jejím napuštění vznikla klidná zátoka napájená vodou potoka Mastník, se zvedají nad vodu skály na niž se zachovaly starobylé náboženské texty, které tu kdosi v českém a německém jazyce před mnoha staletími vysekal. Není divu, že toto tajemné a zapomenuté místo, které leží mimo všechny běžné trasy dostalo svůj název právě po těchto nápisech - Psané skály.

Babí léto v Českém středohoří

12. března 2008 v 11:38 | Petr Šnajdr |  Ostatní
Je tu nejvíce bouří v roce a jen 8 dní v roce zde nefouká vítr. Pravidelně ji navštěvoval pruský král Friedrich Wilhem III, byl tu Wolfgang Goethe i náš Karel Hynek Mácha. Z vrcholu je výhled až k dalekým Alpám a i když 30 stupňové plynulé stoupání odrazuje, je málo míst, která nabízí pravé takový výhled. Ano, mluvím o Milešovce, královně Českého středohoří, která převyšuje okolní terén až o 400 metrů při celkové výšce 836,6 metrů nad mořem.

Kazín - bájné sídlo Krokovy dcery

9. března 2008 v 20:51 | Petr Šnajdr |  Hřebeny
Na Kazín jsem se vypravoval již několikrát a jednou i vypravil. Seč bludný kořen kdesi pod Cukrákem tomu chtěl a já Kazín minul. Útěchou mi byly nádherné louky s pasoucími se koňmi nad Mokropsy, ale přesto všechno, to bylo mrzuté. O to mrzutější byla výprava číslo dvě, která opět skončila fiaskem, jakoby Kazín cosi chránilo, snad onen zmíněný bludný kořen nebo nějaké starodávné kouzlo. Snad přestalo působit, možná bylo něčím zlomeno, ale třetí pokus vyšel. V pozdním odpoledni při západu slunce jsem toto magické místo našel. Vyrazit z Lipenců, byla by to příjemná, ale i krátká procházka.

Rybník na Vrahově potoce

9. března 2008 v 12:01 | Petr Šnajdr |  Hřebeny
Pokud nechcete být překvapení tak neodbočujte. Myslel jsem si, že v této části Hřebenů mě již nic nemůže překvapit, ale jak jsem se mýlil. Vyrazil jsem po cyklostezce z Haloun a někde nad hájovnou Rochota ji opustil a dál stoupal k místům kde se rozkládá Klondajk. Čekal jsem tu vše, jen ne rybník. Nakonec se ukázalo, že toto hrůzostrašně pojmenované místo dříve nebylo tak osamělé a za první republiky tu stál pod Bílou skálou trempský kemp. Někdy se pokusím to místo najít, ale teď zpět k rybníku.

Sýkorník - malý ostrůvek zapomenuté přírody

9. března 2008 v 11:42 | Petr Šnajdr |  Podbrdsko
Je to vlastně ostuda, že jsem Sýkorník neznal. Leží nedaleko, ale tak šikovně zastrčen mezi Číslovicemi, Mníškem pod Brdy a Řitkou, že jsem se mu vždy vyhnul ať už jsem jel odkudkoliv. Přitom jr to zajímavé místo kde sídlí řada ptáků jako čejka chocholatá nebo moták pochop a stejně jako v okolí zde lze potkat i vzácnou sýkoru parukářku nebo ledňáčka říčního. Ekologické centrum Zvoneček tu pravidelně pořádá akce kosení luk, které mají ochránit vzácné druhy rostlin, které v okolí Sýkorníku rostou.

Emma v Brdech

9. března 2008 v 11:22 | Petr Šnajdr |  Hřebeny
Vichřice Emma se prohnala napříč Českou republikou. V nárazech dosahovala přes 110 km a na hřebenech hor až 160 km. Je paradoxem, že se tak stalo v podstatě rok po té co jsem začal jezdit napříč přírodou na kole a to v době, kdy se Českem prohnala jiná vichřice - Kyrill. Vzpomínám si na nově bzniklé louky plné popadaných stromů, na zničený les, ale v Brdech na pohled ne větší škody. Proto jsem byl zvědav jak se hory srovnaly tentokráte s Emmou.