Albertovy skály a drbákovské tisy

4. srpna 2007 v 22:10 | Petr Šnajdr |  Slapy a povltaví
Naučná stezka vede po pravé straně Vltavy a začíná asi 1,5 kilometrů od Nalžovického Podhájí, národní přírodní rezervací Drabákov-Albertovy skály. Velká většina partii vede po úbočí skál, srázech a suťových polí. Některé ze skal jsou vysoké až 150 metrů a stezka se pohybuje často v jejich horní třetině. Terén je středně těžký s tím, že neustále sestupujete po malých schodech a zase vystupujete na jednotlivé vyhlídky nad údolím Vltavy. Celkem jich je tu asi pět.

Obrázek: Naučná stezka je vedena po levé straně zalesněných kopců a to v polivně až horní třetině jejich výšky. Na obrázku nejsou vidět skály, kterých je tu jinak hojně.
Celkem na 11 zastaveních se dozvíte něco o floře, fauně a geologii. A jak je v těchto částech Povltaví zvykem, i něco o plavení dřeva. Zajímavosti jsou zdejší porosty tisů, kterých zde roste více jak 1000 kusů a které místy dosahují celkem slušných velikostí. Snad v některé zámecké zahradě jsme viděl větší, ale zde rostou přirozeně na svazích a skalních úbočích.
Zdejší rezervace je jedním z nejstarších geologických útvarů Českého masivů o stáří 600 milionů let. Z hornin zde najdete bazalty, andezity a občasné kyselé lávy dacity a ryolity. Ty jsou v podobě čoček a žil prostoupěny gabry a albitickými žulami. Celé toto území bylo navíc postihnut kadonským vrásněním před 600 až 570 milion let. Pozdější variské vrásnění před 350 miliony let zanechalo pouze trhlin a poruchových pásem vyplněných žilnými horninami a zlatonosnými žilami a žilníky.
Obrázek: Večerní pohled na žraločí zátoku na druhém břehu Vltavy. Zde někde začínají Psí hory, jedno z nejbohatších zlatonosných nalezišť u nás.
Na druhém břehu Vltavy, naproti Albertovým skalám jsou Psí hory. Údajně se má jednat o jedno z nejbohatších nalezišť u nás, kde je více zlata než u nás bylo kdy historicky vyteženo. Celkově se hovoří o asi 150 tunách, které by byly dosažitelné. Pokud 1 kg investičního zlata stojí asi 480 000 Kč, leží zde v zemi 72 miliard korun. V minulosti několik společností mělo zájem o těžbu, ale s ohledem že by musela být prováděna povrchově a logickému odporu okolí, se s ní nikdy reálně nezačalo.
Ale nejsou zde jen třpytící se poklady. Setkat se tu můžete s největším pěnkavovitým ptákem u nás - dlaskem tlustozobým, ale i datelem černým, žlunou zelenou nebo strakapoudem velikým. Hnízdí zde výr velký, naše největší sova, a v zimních měsících tu byl spatřen i orloven říční. Z dravců zde své útočiště nachází káně, poštolka, včelojed, jestřáb a krahulec. S velokou pravděpodobností právě s poštolkou jsem se setkal asi na vzdálenost 2 metrů.
Obrázek: Stezka vede asi v horní polovině skály, kterou vidíte na fotografii. Občas jsem pochyboval, že je tamtudy možné vůbec projít ...
Při procházce po úbočí skal si nemůžete nevšimnou velkého množství vřesu, ale dále od Drabákova i s osamělých jalovců rostoucích na skále. K té se pojí i chráněná tařice skalní, která mimo období květu na sebe upozorní stříbřitými lísty. Co mě překvapilo, i když jsem ji tu nikde neviděl růst, je lile zlatohlavek. Nicméně lze předpokládat, že ta poroste spíše v jiných částech rezervace než jsem s pohyboval já. Narazit tu ale může i na koniklec luční a načernalý nebo kavil Ivanův a mnoho dalších botanických pokladů.
Obrázek: Velká část stezky vypadá právě takto. Dolů k hladině Vltavy jsou desítky metrů mnohdy i hodně kolmo dolů. Pokud trpíte závratí, nemuselo by se vám tu líbit.
Celková délka naučné stezky je více jak 7 kilometrů a v průvodcích se píše, že je možné jí projít za 3-5 hodin. Terén je náročný s četnými výškovými kolísáními. Bohužel, jak jsem následně zjistil, v některých průvodcích se uvádí, že je zvládnutelná i na horském kole, což není pravda.
Obrázek: Jedno ze zastavení naučné stezky. Sice vypadá klidně, ale nalevo stzka prudce klesá a napravo také. Za zády je vyhlídka ze skály, která strmě padá dolů do Vltavy a není to jen několik metrů výšky.
Sám jsem na horském kole dojel a po předchozích 50 km jízdy nesl kolo téměř celé 3 hodiny na zádech. Osobně mi to nijak nevadí, po obtížně přístupných částech Brd jsme už kolo nesl i několik kilometrů, ale zdejší terén je pro to extrémně náročný a místy i dosti nebezpečný. Což se váže k poslednímu doporučení, které v některých průvodcích je a v některých ne - stezku je nevhodné navštívit po dešti a nebo na sněhu. Při pohledu na fotografie asi není těžké uhádnout proč. Totéž platí pro děti, bez doprovodu rodičů ani krok.
Obrázek: Ostrov Isla Sorna z Jurského parku? Ne, koryto Vltavy jen několik desítek kilomětrů od Prahy.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Iva Iva | E-mail | 15. října 2007 v 17:43 | Reagovat

Čau,

moc pěkná stránka! Včera jsem si to byla obejít a je tam krásně i když kopce trošiličičku úmorný :) Mimochodem máš chybu v nadpisu -Je to Drbákov. Pro školní prezentacï jsem si půjčila fotky - moc děkuju a zdravim

Iva

2 Iva Somr. Iva Somr. | 11. ledna 2008 v 20:26 | Reagovat

Je to moej nejoblíbenější místo.. moc pěkný fotky tu máte.. byl ajsem tam už nesčetněkrát.. miluju to tam. ej tam nádherně.. i když prší i když svítí slunce...

Iva

3 Iveta Iveta | 5. května 2009 v 15:18 | Reagovat

miluju to tady! Je to moje "doma".

4 Vladimír Vladimír | E-mail | 3. října 2009 v 21:22 | Reagovat

Dnes 3.10.09 jsme to tam byli "zamykat", bylo krásně, klidno. Vždy je to zážitek. I když je nám 70, s jistou opatrností to zvládáme.  

5 K. K. | 10. října 2010 v 21:41 | Reagovat

Dneska jsem tam byla a můžu jen doporučit, jako výlet z Prahy na nedělní odpoledne ideální. A s tou náročností to zas tak nepřehánějte, jsem těhotná a ušla jsem to naprosto v pohodě a to opravdu nejsem žádný sportovec ;-)

6 Peta Peta | 3. listopadu 2011 v 18:38 | Reagovat

Ja se tam zamilovala. Kdo by nepodlehl, na tak krasnem miste :-)
Doporuciji tuto krasnou prochazku.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama