Srpen 2007

Největší větrný mlýn holandského typu v Evropě

12. srpna 2007 v 23:34 | Petr Šnajdr |  Slapy a povltaví
Kdo by řekl, že ho najdeme právě u nás? 14 metrů široký mlýn, či přesněji řečeno jeho torzo, najdete na Sedlčansku nad obcí Příčov. Nemůžete ho minout. Větrník "Na Chlumkách" je typem holanského mlýna, který u nás navíc není častý. Jeho stavitelem měl být snad Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan a ani to není jisté a stejně tak nejistá je doba jeho vzniku - 16. až 17. století. Jediné co se ví je, že po roce 1840 je již uváděný jako zpustlý.

Pozdní cyklistické návraty

5. srpna 2007 v 0:03 | Petr Šnajdr
Převážně jezdím na kole a to do vzdálenosti asi 100 km včetně trialových psáží a míst kde je možné kolo jen vést a nebo dokonce nezbytně nutné nést na zádech. S tím jsem se již smířil, ale ne vždy se mi daří dobře odhadnout čas. Zejména někdy relativně malé úseky o délce několika kilometrů zaberou i několik hodin, které mi pak chybí. A tak pak dojíždím k domovu v lepší případě s večerem, v horším případě v noci. Následující fotografie jsou z těchto pozdnějších návratů. nevím kam bych je zařadil a tak je nechávám jen tak ...


Tvrz rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan

4. srpna 2007 v 23:02 | Petr Šnajdr |  Slapy a povltaví
Krčínovu tvrz jsme původně neměl v plánu - jednoduše jsem o ní nevěděl. Původně jsem Křepenicemi mířil na kole k hrádku Kozí hřbet a dále na Slapy, ale šipka "Krčínova tvrz" byla neodolatelná. Roku 1584 ji tu nechal postavit Jakub Krčín s Jelčan a Sedlčan, známý rybníkář atak nezůstalo jen u tvrze, ale v okolí vzniklo i několik rybníků. Kromě jiných i na Sedlčansku největší rybník Musík a přisuzuje se mu i obrovský větrný mlýn na návrší jihovýchodně od Musíku.

Albertovy skály a drbákovské tisy

4. srpna 2007 v 22:10 | Petr Šnajdr |  Slapy a povltaví
Naučná stezka vede po pravé straně Vltavy a začíná asi 1,5 kilometrů od Nalžovického Podhájí, národní přírodní rezervací Drabákov-Albertovy skály. Velká většina partii vede po úbočí skál, srázech a suťových polí. Některé ze skal jsou vysoké až 150 metrů a stezka se pohybuje často v jejich horní třetině. Terén je středně těžký s tím, že neustále sestupujete po malých schodech a zase vystupujete na jednotlivé vyhlídky nad údolím Vltavy. Celkem jich je tu asi pět.

Vyhlídka Máj

2. srpna 2007 v 23:34 | Petr Šnajdr |  Slapy a povltaví
Kdysi tu bylo údolí mnohem hlubší a zdejší proudy byly obávané široko daleko. Od doby co na jednom z břehů byla umístěna socha světce Jana Nepomuckého, patrona plavců, se zdejší části Povltaví začalo říkat Svatojánské proudy. Vysoko nad nimi, na skále, je jedna z nejúžasnějších vyhlídek na Vltavu, kterou lze navštívit. Je tak vysoko, že se k ní nelze dostat přímo z Vltavského údolí, ale je třeba oklikou, která vás nebude nutit šplat do strmých skal. Ideální je dojet k nedalekému Teletínu a pak dále po žluté značce.

Stezka podél bývalých Svatojánských proudů

1. srpna 2007 v 23:45 | Petr Šnajdr |  Slapy a povltaví
Okolí Štěchovic mě vždy přitahovalo krásou přírody i tím, že kdesi tu snad leží štěchovický poklad. Protentokrát jsem do Štěchovic nejel hledat ztracený archív říšského protektora a nebo Jantarovou komnatu, ale krásy přírody a zákoutí Vltavy.